Zákony
autor: PetrZákony
Tak dnes dám zase jednu předvolebně-politickou. Problém zákonů jsem si začal uvědomovat v době, kdy jsem uvažoval o výrobě sýrů na prodej. Snažil jsem se tady najít v zákonech co vlastně smím a nesmím, a byl jsem vyděšený tím, co jsem našel.
Jistě je problém i v "kvalitě" zákonů, kdy si několik zákonů navzájem odporuje, a nebo zakazují něco, co by vůbec nemusely. Ale o kvalitě zákonů se mluví poměrně často. O čem se v souvislosti se zákony nemluví je jejich množství.
Jde o to jaká je role zákonů ve společnosti?Nevím jak se na to dívají právníci, jistě je tohle jedna z prvních věcí, které se na právnické fakultě dozvědí. Nicméně se donmívám že není jejich jediným smyslem stanovit prohřešky proti společnosti a možné postihy za ně. Zákony mají stejně tak za úkol člověka vychovávat a jeho trestným činům předcházet. Jinými slovy - pokud je v zákoníku napsáno že "krádež bude trestána sazbou od tří do pěti let", pak je to návod pro právníky a soudce jak případnou trestnou činnost tohoto typu postihovat, a SOUČASNĚ návod pro každého občana, který říká "nekraďte". Tedy občan, který chce být dbalý zákonů (což je drtivá většina), ví, že nemá krást, a když se objeví občan zákonů nedbalý, tak soudce ví jak s ním má naložit.
Tento přístup není jen moje utopická představa, protože ja jasné, že bez "občanů dbalých zákona"by společnost nemohla fungovat tak, jak funguje. Pokud by se většina lidí nesnažila zákony dodržovat sama od sebe, tak by policie ani soudy nestačily a všechno by se rozpadlo v chaos. A teď si položme otázku - jak může běžný občan dodržovat zákony, kterých je neuvěřitelné množství, jsou psané těžko pochopitelným jazykem, a každou chvíli se mění? Není to ani v silách právníků, kteří se právem živí a očekává se od nich jeho maximální znalost. Jak to může být v silách ostatních, kteří se musí živit něčím jiným než právem, a díky jim mají mimo jiné právníci co jíst?
Takže nakonec to funguje tak, že se občan chová podle nějaké základní morálky, co se naučil od rodičů, a předpokládá, že zákony tuto morálku tak nějak kopírují. Ony to naštěstí docela dělají, ale přesto existuje spousta zákonů, které ze základní morálky s křesťanskými kořeny (jako je ta naše) nevyplývají. Ani ten nejbezúhonnější občan NEMŮŽE v žádném okamžiku svého života říct, že právě nepáchá žádný prohřešek proti zákonům. To je dost depresivní, že? V kterémkoli okamžiku pro vás teoreticky může přijít policie, protože jste něco porušili, i když o tom nevíte. Jelikož neznalost zákona neomlouvá (ale přitom znalost je fakticky nemožná), nemáte šanci se bránit.
Naštěstí situace není tak horká, ale to s sebou zase nese důsledky v podobě devalvace zákona. Situace není horká protože i policie i soudci mají rozum, a jsou schopní poznat pitomost v zákonně a na občanovi se nesvézt. Není horká i proto, že policie prostě nemá kapacity na to, aby kontrolovala každou prkotinu. A také proto, že policisté jsou lidé a tedy nejsou schopní se ve všech zákonech orientovat. To ale znamená značnou likvidaci výchovného efektu zákonů. Lidé jsou NUCENI připustit že nemůžou žít aniž by nějaký zákon porušili, a tudíž si zvykají na to, že je běžné zákon porušovat. V pořádku je ne to chování, které neodporuje zákonu, ale to chování, při kterém mě nikdo nechytne. Zákony jsou tím pádem pro občana jen něco zhruba orientačního, a pro jeho odpůrce to může být nástroj pomsty, když na nezákonné chování svého bližního (který ovšem nemůže jinak) upozorní policii.
Asi bych měl nakonec navrhnout jak by to mělo vypadat podle mých představ. Viděl bych to asi tak - několik velmi obecných zákonů po vzoru desatera, které dají občanovi návod jak žít a neporušovat pravidla. K tomu klidně mnohem obsáhlejší spis definující možné postihy, který by ovšem museli znát jen soudci; běžný občan by ho znát nemusel a stačilo by mu řídit se podle základních zákonů. Dále bych dal velkou pravomoc právě soudcům, aby zákon nemusel vyjmenovávat všechny detaily, a rozsudek by do značné míry závisel právě na soudcově rozhodnutí; díky tomu by rozhodnutí bylo dostatečně lidské. Zároveň by ale stát musel vyvinout hodně snahy aby se soudci nestávali hajzlové; opět by muselo jít o snahu lidskou - zajímat se co ten soudce průběžně dělá, dívat se jestli nenařizuje přehnané tresty a podobně. Pokud snaha bude mít podobu "systému", který by to měl vyřešit tak nějak sám, tak to nebude fungovat.
Jistěže by to nebylo dokonalé, jako nic na tomto světě. Ale vracelo by to do celého mechanismu lidskost, které z něj teď dost zmizela.
Komentáře