Ovce v Krkonoších
autor: PetrPrávě jsem se vrátil z rodinné oslavy tátových narozenin, kterou se rozhodl (jelikož šlo o kulaté výročí) uspořádat ve Friesově boudě v Krkonoších. Díky tomu jsem se opět podíval na hory, kde jsem asi 7 let nebyl - jakmile jsme se přestěhovali do Chvalče a pořídili zvířata, tak jsem se stal prakticky imobilní. Krkonoše, jako obvykle, zapůsobily silným dojmem. Obzvláště mě potěšilo že na dříve holých svazích začíná přeci jen ožívat les - kolem Friesovky a Klínovek to zatím jsou malé stromky, ale počáteční kritickou fázi zřejmě překonaly a vypadá to že už budou růst. Co mě ale značně překvapilo byla přítomnost ovcí na loukách - jen v blízkém okolí Friesovky byla tři stáda, čítající dohromady (od oka) sto padesát kusů.
Co jsem se dozvěděl od personálu boudy a teď po návratu z internetu, jedná se o akci Krnapu nazývanou nějak jako "návrat ovcí do Krkonoš". Jde o to, že dříve se horské louky dost využívaly, byly neustále spásány či koseny, a díky tomu se na nich uchytila specifická květena. Po válce se takto využívat přestaly, louky zarostly vysokou trávou, a ta proslulé krkonošské bylinky prostě udusila. Pomocí pastvy ovcí chce Krnap louky vrátit do původní podoby.
Musím přiznat, že dojem z toho mám poněkud rozpačitý. Na jednu stranu díky ovcím ty hory vypadají živěji. Dřív se na horách opravdu žilo a hospodařilo, a ta zvířata k tomu neodmyslitelně patřila. Já jsem Krkonoše poznal už jen jako jakousi velkou atrakci, kde boudy sloužily jen jako zázemí turistům.
Přítomnost ovcí všemu dává nádech dojmu že "tady někdo žije". Krom toho s přínosem vypásání místní květeně nehodlám polemizovat, a také nemůžu nepřiznat že na ovce se hezky kouká.
Jenže je tu háček. Ovce se do Krkonoš nemají co vracet, ony tam nikdy pořádně nebyly. V boudách se chovaly krávy, a tam, kde na to neměli, kozy. Myslím že kozy byly v převaze. Ovce se vyskytovaly jen sporadicky; nedávaly kvalitní vlnu a jako zdroj potravy byly (kvůli množství mléka) výhodnější kozy. Je mi ovšem jasné proč krnapáci sáhli po ovcích - když se vybere vhodné plemeno, tak můžou být celé léto venku a nemusí se jim ani stavět přístřešky. Na jaře se ovce prostě dovezou, přes léto na ně nikdo dohlížet nemusí (stačí sem tam posunout ohradníky), a na podzim se zase odvezou. Bylo by ale fér neříkat tomu nadneseně "návrat", ale spíš jen "snaha udržet louky v určité stavu tím nejjednodušším způsobem".
Další věc je, že hory díky ovcím vypadají jako že se tam žije, ale je to jen taková potěmkinská vesnička. Ty ovce nakoupil ve velkém Krnap, rozmístil je, a pokud možno se o ně nestará. Nejsou tam proto, aby dávaly nějakému hospodáři užitek, ale jen proto, aby sežraly trávu. Lidi v boudách z nich nic nemají, nechovají je pro svou obživu jak bývalo zvykem. Maximálně je používají jako další lákadlo na turisty. Žádné hospodaření se tedy do hor nevrátilo, jen tam přibylo pár nových kulis - a to je velká, veliká škoda. Snad by bylo lepší pronajmout louky místním a motivovat je k chovu zvířat, hory by se tím staly mnohem živější a přirozenější, mnohem podobnější tomu jak vypadaly dřív.
Sice to nevím, ale domnívám se že i na spásání krkonošských luk se dávají eurounijní dotace. Značně pochybuju, že by o ně Krnap nepožádal. Znamená to tedy že za peníze od státu se Krnap pustil do "vydělávání" na dalších dotacích za to, že udržuje louky. Je-li tomu opravdu tak, tak bych řekl že překročil jisté (byť jen myšlené) hranice. Dotace obecně jsou špatné; když už ale jsou, měly by opravdu skončit v rukou státem zřízené a placené správy národního parku? Neměly by spíš jít k lidem, kteří tam opravdu žijí a hospodaří?
Takže takový je můj dojem z ovcí v Krkonoších. Snad je to celé způsobené tím, že o chov zvířat v horských podmínkách není mezi "boudaři" dostatečný zájem. Snad to není tím, že by na příslušné lokality Krnap odmítal pustit opravdové zemědělce kvůli ochraně přírody, a pouštěl na ně jen svoje ovce pod záminkou, že jedině ty to dělají odborně. Je-li tomu tak, pak mám naději že nadšených hospodářů bude přibývat a aktivity Krnapu v oblasti ovcí zase ustoupí, protože už jich nebude potřeba. Prvním krokem k tomu by mohla být jedna z bud na Klínovkách, kde mají pár (zjevně soukromých a nestátních) koz a ovcí, a soudím že jejich mléko a maso si pro sebe zpracovávají. Jejich zvířata přitom jaksi mimochodem udržují slušný kus louky pod boudou - jsem přesvědčen že takto by to do budoucna mělo v Krkonoších vypadat.
Komentáře