Domácí soustružení

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 10.1.2012

statistiky

Víra

autor: Petr
23.9.2014 | Počet komentářů: 2 | přidat komentář>>

Spor mezi vědou a vírou je věčný, stejně jako spor mezi ateisty a věřícími. On by tam ve skutečnosti spor ani moc být nemusel, ale každý tábor má nemálo stoupenců, které prostě provokuje že ti z druhého tábora si myslí očividné nesmysly. Rozhodl jsem se dneska přispět svou troškou do mlýna a vypíchnout pár věcí které o víře můžeme říct.

1) Víra je překážkou poznání. Tím se nechci vracet k církevnímu tmářství, upalování Giordano Bruna a podobným oblíbeným argumentům. Jde mi o velmi jednoduchý fakt - pokud položíme jakoukoli otázku o povaze našeho světa, věřící na to kdykoli může odpovědět slovy "Bůh to tak chce". To zabije jakoukoli snahu o vysvětlování jevů, která by nakonec mohla vyústit v jejich využití. Napadá mě případ chronického sporu mezi evolucionisty a kreacionisty, ve kterém se zcela jednoznačně kloním na stranu evolucionistů, a to z jednoho prostého důvodu - kreacionisté končí oním "Bůh to tak chce", a i kdyby měli pravdu, tak z takové teorie už nic dalšího užitečného nezískáme. Pokud by kreacionisté měli být skutečně přínosem, pak by bylo na místě rozpracovat například teorii Božské psychologie, která by dovedla určit přesněji co Bůh vlastně chce, případně to předpovídat. Pokud by se to s nějakou rozumnou přesností podařilo, udělali by kus užitečné práce, a čert vem jestli na začátku vzešli z toho či onoho tábora.

2) Víra je předpokladem poznání. To jsou ty paradoxy ... Jde o to, že i ten nejvědečtější vědec víru nutně potřebuje - ne třeba víru v Boha, ale jistě víru v poznatky které získal. Každý z nás má určité množství vědomostí, na které si přišel sám, které si ověřil a ví že jsou pravdivé. Současně ale používá mnohem větší množství vědomostí, které pouze slyšel např. ve škole, ale kterým VĚŘÍ - protože třeba věří té autoritě, která mu je sdělila. Toto je velmi důležitý mechanismus, protože nám umožňuje stavět na poznatcích jiných - uvěřit v informaci je mnohem rychlejší a jednodušší než si ji prakticky ověřovat, případně ji dokonce znovu objevovat. Pokud by si měl každý vědec ověřit kompetně základy své vědy, nikam dál by se do konce života nedostal. Nehledě na obrovské množství informací z úplně jiných oborů, které mu jsou v životě užitečné, ale na jejichž ověřování nemá ani kapacitu, ani předpoklady. Bez takovéto "slepé" víry bychom se moc daleko nedostali. Zvlášť proto, že ne každý je vědec, a většina lidí "pouze" poznatky jiných v praxi využívá; bez víry bychom takto vůbec nemohli fungovat.

3) Víra v Boha může být užitečná. Funguje to podobně jako v předchozím bodě, poskytuje nám poznatky, které si díky víře nemusíme ověřovat. Změna spočívá v tom, že jde o poznatky, které v době vzniku příslušného náboženství ani nikdo ověřit nemohl, a dost z nich nelze ověřit dodnes. Lidé si na počátku nábožentví pokládali otázky, na které nedokázali odpovědět. Možná došlo k tomu, že jim odpověďi sdělil Bůh, možná si je vymysleli, ale byla do náboženství vložena a od té doby jim bylo možné věřit. K čemu ale potom takové poznatky jsou, když jejich původ je extrémně nejistý? Inu, v exaktních vědných oborech k ničemu, ovšem nejen těmi živ je člověk.

Náboženství totiž sice mluví o bohu, ale jako celek je především o lidech. Jeho cílem je lidi formovat, stanovovat jim hodnoty, učit je morálce, dávat jim následováníhodný příklad, poučit je jak mají žít (v různých náboženství budou jednotlivé složky obsaženy v různé míře). A toto všechno nemá s exaktní vědou mnoho společného; je to oblast, kde hrají svou roli nepředvídatelnost a emoce, a kde lež může sehrát lepší roli než pravda. A to je právě to místo, ke kterému se náboženství vyjadřuje, zatímco věda nikoli, není tedy důvod aby byly ve sporu.

Jinými slovy - pokud uvěřím, že Bůh soudí po smrti lidské duše, je pitomost na tom založit svoji fyzikální teorii a myslet si, že výsledek k něčemu bude. Ale přesto je dobré v to věřit, protože to ze mně pravděpodobně udělá lepšího člověka, a budu pak větším přínosem pro ostatní. A pozor - udělá to ze mě lepšího člověka ať soudící Bůh skutečně existuje, nebo ať je to celé vylhané. V tomto případě na pravdivosti vůbec nezáleží, počítá se jen ta víra.

 


Komentáře

Autor:
E-mail:
5.10.2014 | Kaven (kavan.petr@seznam.cz)
Bohužel o tom, jaký je pohled Boha na lidi, se můžem jenom dohadovat, nikdo to s jistotou neví. Ano, spousta lidí bude tvrdit, že to s jistotou ví, nicméně ani dva se na tom neshodnou. Bůh bohužel nedal jednoznačný popis svých názorů, a nesnaží se je dnes a denně osobně vysvětlovat, takže není divu že je tolik náboženských směrů, které to dělají za něj - včetně těch, kteří kvůli absenci každodenního vysvětlování usoudí, že žádný Bůh není.

Věřící může tvrdit, že jemu to Bůh vysvětluje. To je ovšem zase jen tvrzení člověka pro lidi; komunikace s Bohem se dá ovšem stejně dobře vysvětlit nějakým vnitřním monologem, vlastními představami a podobně. Nikdo, dokonce ani věřící sám, nedokáže naprosto jednoznačně říct a dokázat, že "právě teď ke mě mluví Bůh". Jediné, co může dělat, je věřit tomu. Pokud tomu věří, jde o zážitek čistě jeho a osobní, který je navíc filtrovaný přes jeho vlastní zkušenosti a názory, a výsledek nikdy nemůže být u všech lidí stejný. A jelikož každý si z toho vezme něco jiného, bude i něco jiného šířit a výsledkem budou jiná náboženství - a to dokonce i když připustíme že skutečně vždy jde jen o komunikaci s jedním a tím samým Bohem, a nikoli o vlastní lidské představy.

Rozhodně nemůžu souhlasit s tím, že není dobré poslouchat lidi. Napadá mě spousta důvodů proti tomuto tvrzení, nicméně použiju ten křesťanský - i Ježíš byl přece člověk, a apoštolové šířící křesťanství taky.
reagovat
5.10.2014 | gurt
kladu si otázku, proč je tolik náboženství! Proč? Náboženství je pohled na člověka a co člověk to názor. Víra, je pohled Boha na lidi, a ten je jen jeden...
není dobré poslouchat lidi, ale poslouchat Boha stojí za to. Tu radost a pokoj do srdce člověka tento svět nepřinese, ať už tomu kdo věří nebo ne :)
Boží láska do vaších srdcí!
reagovat