Charlie
autor: PetrNerad reaguji na události hned jak nastanou, dávám přednost tomu si situaci lépe promyslet a srovnat si názor, abych nepodléhal prvnímu dojmu. Proto se k útoku na redakci Charlie Hebdo věnuji až teď. Nechci spolu s Tomášem Halíkem řešit filosofické otázky na téma "kdo měl na co právo" a "kdo koho vyprovokoval"; místo toho se na věc podívám prakticky.
Terorismus se ukázal jako funkční způsob jak bojovat proti mnohem silnějšímu nepříteli. V Afghánistánu se ukázalo, že sebelepší západní armáda si ani po dlouhé době s "teroristicky" bojujícím nepřítelem neporadí. Několik nedávných útoků v Evropě či Austrálii ukázalo, že si s tím neporadí ani policie - dokáže útočníky efektivně dostihnout a eliminovat, ale bohužel až PO činu. Teprve teď po útoku na Charlie Hebdo jsem začal narážet na myšlenku, která by potenciálně mohla být tou správnou odpovědí na terorismus. Co kdyby běžní občané země byli více vyzbrojeni a uměli se zbraní zacházet?
Islámský terorismus těží z nejistoty - kterýkoli mírumilovně vypadající mohamedán se nám za zády může změnit ve vraždící bestii. Všichni jsou potenciální nepřátelé, jenže je nemůžeme zlikvidovat, protože drtivá většina z nich je skutečně mírumilovná. Kdo z nich je nepřítel, to se ukáže až při činu, a to je už pozdě na prevenci. Takže co to otočit proti nim? Co kdyby si každý terorista musel lámat hlavu s tím, že z kterékoli potenciální oběti se může vyklubat střelec s pistolí v každé kapse a s odhodláním bránit se do posledního dechu? Co kdyby příští teroristický útok vypadal tak, že muslim se samopalem na náměstí vykřikne "Alláh je veliký" a vzápětí padne provrtaný několika kulkami od tatínků, co šli s dětmi kolem ze školy?
Je to zajímavá myšlenka a jistě má něco do sebe. Jakkoli kvalitní policie potřebuje nějaký čas než může účinně zasáhnout, a za tu dobu jsou občané odkázáni sami na sebe. Když roste nebezpečí, měla by růst i jejich schopnost se bránit. Být v muslimsky exponovanějších zemích, už bych asi začal pracovat na zbrojním pasu. Věc má samozřejmě i háčky (např. když si městská čtvrť vycvičí účinnou domobranu, co když se tato potom nebude chtít podřizovat policii?), ale přesto by to mohla být vhodná odpověď na terorismus.
Faktem ale zůstává, že vraždě v Charlie Hebdo by žádný hrdinný civilista nezabránil. Viděl jsem na mobil natočená videa i rekonstrukci průběhu celé akce. Útočníci prostě vylezli z auta a vešli dovnitř; kdyby se je nějaký iniciativní občan rozhodl postřílet hned, musel by začít chladnokrevně střílet na lidi, o kterých vůbec neví co jsou zač. Z jeho pohledu to mohli být stejně dobře příslušníci nějaké policejní speciální jednotky a nebo pár airsofťáků. Za takové situace by začal po někom střílet jen magor. Redaktoři Charlie Hebdo taky neměli šanci, i kdyby každý měl v šuplíku pistoli a na stěně diplom za první místo ve střelecké soutěži. Útočníci prostě vešli dovnitř a začali pálit z automatické zbraně; na nějaké vytahování pistolí vůbec nebyl čas. Snad by ozbrojení občané mohli zabránit následujícímu zastřelení několika policistů při útěku útočníků, ale dost o tom pochybuji. Pořádné informace o tom, co se děje, neměli ani policité propojení vysílačkami, jak by je mohli mít normální lidi? Jasné to bylo až když několik lidí venku na ulici zemřelo. Tím ale zabíjení skončilo i bez ozbrojených civilistů a policie vzápětí převzala iniciativu. Tatínkové s pistolemi by průběh událostí stejně už nezvrátili.
Takže - určitě považuji za dobrý nápad převzít odpovědnost za svoji bezpečnost a pořídit si zbraň. Svět zjevně není tak bezpečné místo jak to vypadalo, a je dobré získat si aspoň nějakou šanci vlastními silami. My, běžní lidé, ani o moc víc udělat nemůžeme. Ale realita je taková, že útokům podobným tomu na Charlie Hebdo nezabráníme; na to bude nutné najít účinnou prevenci, a najít ji můžou jen lidé, kteří tomu rozumí a mají na to prostředky. Doufejme, že to nebudou lidé typu Adolfa Hitlera.
Komentáře