Domácí soustružení

Hledání

Aktuality

Počet návštěv od 10.1.2012

statistiky

Ochrana přírody

autor: Petr
20.7.2013 | Počet komentářů: 0 | přidat komentář>>

Bláznění s ochranou přírody mě přimělo k zamyšlení nad tím o co vlastně v ochraně přírody jde a proč ji chráníme. Je příznačné, že kdyby nebylo fotovoltaických elektráren, ekologických dotací a šumavského nekácení, tak by mě ani nenapadlo si tuto otázku položit.

Tedy "ochrana přírody". Co je to příroda? Wikipedie tvrdí že je to souhrn veškeré hmoty a energie, což je ovšem hodně obecná definice, do které se vejde i hvězda Alfa Centauri, kterou se rozhodně chránit nesnažíme. Já bych řekl, že jde spíše o vše, co se nachází a odehrává na povrchu naší planety, se speciálním důrazem na živé organismy. Před čím ji chceme chránit? Jelikož příroda je vše na zemi, tak by dávalo smysl chránit ji před ohrožením zvenčí, tedy z vesmíru. Jenže to se pod ochranou přírody nikdy nemyslí. Další možnost je chránit jednu část přírody, proti jiné části přírody, což už více odpovídá obecně uznávanému významu. Většinou to znamená chránit všechno ostatní proti vlivu člověka. Ať se nám to líbí nebo ne, člověk sám je součástí přírody, stejně jako výtvory. Pokud bychom nebrali města jako součást přírody, pak bychom museli odmítnout i mraveniště nebo včelí úly.

A teď vlastní slovo "ochrana". Určitě to má smysl, protože různé složky přírody mezi sebou vedou soustavný boj na život a na smrt, takže je docela dobře možné ty poražené chránit. Problém je, že ten vlastní boj je základním mechanismem přírody, je to něco jako její bytostná součást, a chráněním tento mechanismus narušujeme. Člověk jistě přírodu proměňuje, a to v takovém měřítku, že se s ním nemůže porovnávat žádný jiný živočich, ale s největší pravděpodobností člověk přírodě nezpůsobí nic horšího, než co si v minulosti příroda už způsobila sama. Stačí si vzpomenout na vymření dinosaurů. Samo měřítko "dobré - špatné" je tady ošidné - cokoli člověk udělá, to není jen o ničení, ale vždy také o tvoření. Pokud vykácíme les a navezeme místo něj obří skládku, tak jsme určitě uškodili srnkám a jelenům. Ale - na druhou stranu - zase jsme udělali parádní podmínky mouchám a různým bakteriím a možná i myším, broukům a mravencům. Pro jednu část přírody jsme životní prostředí zhoršili, ale pro druhou vylepšili, a jako správní ochránci přírody bychom neměli jednu složku vyvyšovat nad jinou.

Je tedy třeba říct, že "ochrana přírody před člověkem" znamená ve skutečnosti "zachovat přírodu v takové podobě, ve které ji známe a na kterou jsme zvyklí". Najednou do toho přibývá zcela sobecké hledisko, že? Jde o to co se líbí nám, ne o to co je dobré pro přírodu - té je to totiž jedno a přizpůsobí se skoro čemukoli. Vedou nás k tomu různé pohnutky, na prvním místě ty hluboce lidské - soucit, porozumění, snaha pomáhat slabším. Proti tomu nemůžu říct nic - je to iracionální, ale natolik lidské, že to nemůžeme nedělat. Taková ochrana přírody mi nevadí, pokud se to přizná, a je to ochotné ustoupit racionálním zájmům tam, kde je to nutné. Málokterý ekologický aktivista vám tyhle pohnutky ale přizná, vždycky se snaží hledat objektivní vědecké důvody, aby nemusel říct "víte, mně se ten les takhle prostě líbí". Kdyby to přiznal, tak riskuje, že přijde jiný člověk, a řekne "víte, mně se ten les takhle ale nelíbí".

I objektivní důvody tady jsou, dokonale praktické a dokonale sobecké - chceme zachovat přírodu v takové podobě, se kterou si dokážeme poradit a ovládat ji. Nejeden film už varoval před znečišťováním přírody tím, že v důsledku znečištění z přírody povstanou příšery, obří zvířata nebo nezvladatelná kvanta hmyzu, proti kterým bude nutné bojovat. V jádru toho je strach lidí z neznámého, vůbec ne obava o přírodu - té je to totiž jedno, obří příšery tu už byly v pravěku, a příroda se kvůli tomu nezvencla. Ze znečištěných kanálů vylezli obří aligátoři a sežrali lidstvo? No bóže, to je toho. Tím se jen uvolnilo místo pro hromadu nových organismů, které si s aligátory nelámou hlavu - myši, hmyz, ptáci, kamzíci ... je jich až až a nové se vyvinou.

Byl bych velice rád, kdyby do obecného trojčení nad ničením přírody přibyly hlasy zvažující situaci střídmě a v duchu výše nadhozených myšlenek. Roztává antarktida a umírají lední medvědi - no a co? Přírodě to nevadí, ta už viděla tolik vymřelých životních forem, že ji tohle nemůže rozházet. Vadí to lidem. Existuje ekolog, který je schopný pravdivě (!) odvodit jaké důsledky by pro život člověka mělo vymření medvědů? Pokud by tomu tak bylo, pak by bylo možné i vyčislit jestli je pro nás výhodnější snažit se medvědy chránit, a nebo se přizpůsobit novému světu, ve kterém už medvědi nežijí. Pokud náklady na obě varianty budou zhruba stejné, pak je zcela regulérní přizvat do hry emocionální argumenty a medvědy chránit, protože se nám líbí. Pokud náklady na jednu z variant budou hodně výrazně menší, pak nezbývá než přiznat, že se nedá nic dělat, a dát medvědům sbohem.

Bohužel se ale obávám, že není v lidských silách nasimulovat celý svět po vymření medvědů a skutečně zhodnotit co by to způsobilo. V tom případě nezbývá než odhadovat - dokud jsou náklady malé, můžeme medvědy chránit. Jakmile narostou do tak závratných výšin, jakých dosahují evropské výdaje na boj s klimatem, tak je na místě přiznat, že bychom měli začít dělat to, co zbytek přírody - snažit se změněným podmínkám přizpůsobit.


Komentáře

Autor:
E-mail: