Historie soustružení - starověk
Pro moderního člověka je těžké představit si soustruh jako něco jiného než velkou železnou mašinu s motorem. Ještě si asi dovede představit parní soustruh nebo soustruh na vodní pohon, ale je pro něho nepředstavitelné že by bylo možné soustružit třeba v pravěku. Ale proč by ne? Jde přece o opracování dřeva. Každý řezbář (dokonce i ten echt pravěký s kusem pazourku) dokáže dřevo opracovat pouze tlakem rukou. Proč by tedy k soustružení měla být potřeba síla a rychlost motoru? Jde jen o to nějak to dřevo roztočit.
Dobře roztáčet kus dřeva uměli už v pravěku. Například napadlo vás někdy jak se vrtaly díry do dřeva nebo kamene? Jednou z možných pomůcek bylo dřívko se vsazeným vrtákem (např. z kusu tvrdého kamene). Kolem dřívka se omotal proužek kůže, jehož konce jste chytili do levé a pravé ruky. Do zubů jste vzali kousek dřeva s vydlabaným důlkem, a tím jste dřívko s vrtákem přitlačili do díry. No a pak stačilo jen tahat za kůži střídavě na jednu a druhou stranu, vrták se otáčel ... Je to primitivní technologie, ale všimněte si že velice chytrá. Velmi účinně převádí jednoduchý "tahací" pohyb na rotaci dřeva, a umožňuje dosáhnout slušných otáček, byť jen krátkodobě (neustále se musí střídat směr).
Pokud máte problémy s pravěkou vrtačkou, představte si notoricky známé zařízení na rozdělávání ohně pomocí luku a hůlky. Nejde o nic jiného, než o výše zmíněnou vrtačku bez vrtáku, a s vychytanějším lukem místo pouhého pruhu kůže, který nám umožní tahat oběma směry jen jednou rukou. Koneckonců, soudí se že tato technologie na rozdělání ohně se z původních vrtaček postupně vyvinula. A jaké otáčky a jakou sílu to dokáže vyvinout, když to zapálí oheň!
Tyto technologie (a jistě spousta dalších podobných, které neznáme), existovaly už v hlubokém pravěku. Když se nad tím zamyslíte, bylo jen otázkou času kdy někoho napadne roztáčet opracovávaný materiál místo nástroje. Jakmile ho to napadlo, byl na světě první soustruh.
Bohužel nevíme kdy to bylo. Nejstarší doklad o soustružení máme z doby cca 2000 let př.n.l., ale těžko z toho dělat závěry. Technologie mohla existovat už v pravěku, jen se doklady o tom nedochvaly. Ono není divu, když šlo především o dřevěné drobné předměty. Nicméně přijměme tuto skutečnost, a prohlašme soustružení za technologii starověku; i tak je to fascinující. Zajímavou otázkou je také PROČ se to vlastně používalo. Byla tam od začátku snahat udělat něco dokonalé kulaté? Nebo hledali způsob jak mechanizovat ruční vyřezávání, a dokonalá kulatost byla jen vedlejší produktem objevené technologie? Těžko říct, soustruh se dodnes používá kvůli oběma těmto důvodům.
Je nepochybné, že dřevo bylo prvním soustružnickým materiálem. Už ale hodně dávno se soustružilo z kamene, a právě kamenné jsou nejstarší známé soustružené výrobky; prostě proto, že se narozdíl od dřeva lépe zachovávají. Více se soustružilo z měkkého kamene jako byl alabastr nebo gagát, ale z pozdější doby ze starověkého Egypta známe úžasné soustružené výrobky i z drahých kamenů nebo žuly. Při pohledu na ně se až nechce věřit že by na výrobu neměli něco lepšího než primitivní tahací soustruh (a slabší povahy přitom začnou myslet na ufouny a podobné paranormální zásahy). Nicméně uvědomme si, že se nacházíme ve společnosti zvyklé vrtat jednu díru do malého kamínku několik hodin. Soustružení kamenné nádoby mohlo zabrat týdny i měsíce dlouhé ubíjející práce, ale vyplatilo se to, protože faraon či jiný boháč za to dobře zaplatil. Uvědomme si také že se nacházíme v OTROKÁŘSKÉM Egyptě, tudíž na dlouhou ubíjející práci tu byla levná pracovní síla, která si nemohla moc stěžovat. To, co my dnes děláme stroji, dokázali oni trpělivostí.
Právě starověký Egypt je dnes považován za kolébku soustružnictví, prostě proto, že je to tam nejlépe zdokumentované. Krom působivých kamenných nádob máme i nejstarší známé znázornění soustružníka na reliéfu z hrobky v Tuna-el-Gebel (cca 300 př.n.l.). Je tam znázorněný tahací soustruh. Na pohled vypadá že má svislou osu otáčení, ale to je nejspíš jen zkreslení způsobené chybějící perspektivou; osa otáčení byla ve skutečnosti nejspíš už horizontální. Můžeme také usoudit, že už existovalo upevnění obráběného materiálu mezi kuželovité hroty zaražené z obou stran. To je jeden z důležitých prvků, který se u soustruhů zachoval prakticky až do moderní doby.
A co dále? Snad ještě v Egyptě přešli na lepší způsob pohonu, a to lukem (čímž vznikl soustruh zvaný smyčcový). Má malou sílu, takže se hodí jen pro soustružení drobností a úzkých předmětů, ale zato umožňuje pracovat v jednom člověku, bez pomocníka. V této podobě soustruh zdomácněl na mnoha místech světa, včetně Evropy. Dnes máme smyčcový soustruh spojený především s arabským světem, jelikož tam se používal dlouho do středověku, nicméně v době starověku se takto skutečně soustružilo prakticky všude.
A co se soustružilo, kromě dechberoucích kamenných nádob? Jistě to byly dřevěné součásti nábytku a drobné dekorace. Neméně jistě to byly hračky, figurky a součásti různých her; i ve starověku se lidé chtěli bavit. Určitě bylo známo soustružení nádob (misek nebo pohárů), na tahacím soustruhu se dalo provádět, ale kupodivu to nebylo příliš časté. Ukazuje se, že zvyk a móda měla značný vliv na to z čeho se jedlo, a starověké národy byly prostě zaměřeny vesměs "keramicky". Svou roli jistě sehrál i horší přístup ke dřevu na blízkém východě a technologie tahacího soustruhu, na kterém se jistě soustružilo dráž než by bylo potřeba na konkurování hrnčířům.