Boháči
autor: PetrVolební přípravy jsou v plném proudu. Je to tak ohrané divadlo, že už to ani nesleduji. Všechny strany opakují prakticky totéž co opakovaly aspoň desetkrát předtím, a nikdy nerealizovaly, i když mohly. A nebo realizovaly, a se zhoubnými následky, což jim ovšem nebrání v tom slibovat to znovu. ČSSD takto například slibuje razantně zvýšit daně bohatým firmám a jednotlivcům, pod (nevyřčeným) heslem "boháči jsou svině". No a protože já si to nemyslím, věnuji boháčům tento text.
Vžijme se do situace libovolného obchodníka nebo výrobce. Máte na výběr, jestli vaším následujícím zákazníkem bude skupina místních dělníků, a nebo místní zbohatlík s manželkou. Koho zvolíte? Já bych jednoznačně volil zbohatlíka, protože předpokládám, že bude utrácet víc.
On totiž málokterý boháč touží (po vzoru strýčka Skrblíka) po obrovské pokladnici se zlaťáky, ve které by se mohl koupat. Naopak - když si svoje peníze vydělal, touží si je užít. Nemusí je nutně vyhazovat hlava nehlava jen proto, že je má - tak se chová stát, případně některé popové hvězdy, ale zdaleka ne všichni. Nemusí utrácet horenní sumy za nesmysly. Bude si ale určitě chtít užít luxusu, když na něj má. No a prodej luxusu je neskutečně lukrativní, a je tudíž šancí pro každého podnikatele, který může luxus nabídnout.
Výborné na tom je, že luxusem může být cokoli od potravin, přes stavby, vybavení domu, automobily až po služby a zážitky. Jde jen o to nabízet výrobky či služby dostatečně "na úrovni", a chtít za to hodně peněz. Boháč CHCE zaplatit hodně peněz, protože tím všem okolo ukáže, že na to má, což je jeho cílem. Požaduje za to dokonalý servis, ale ten mu dodat můžeme, protože nám ho zaplatí více než bohatě.
Suma sumárum, každý boháč je obrovskou příležitostí pro každého, kdo má chuť se jí chopit. Boháč dokáže sám živit hromadu lidí, kteří mu jeho luxus zajišťují. Takže proč boháče drtit daněmi? Naopak, ať jsou co nejbohatší, protože pak budou moct do svého okolí rozházet víc peněz a dát více lidem práci. A dobrou práci - protože zajišťování luxusu je činnost, při které se v tom luxusu aspoň částečně pohybujeme taky, a platí to zákazník. Být zdravotní sestrou v přeplněné nemocnici může být horor, a když sestra odejde a založí si luxusní masážní salon, hodně si polepší. Za své služby si může účtovat nechutné peníze (manželky boháčů je zaplatí, obvykle umějí utrácet víc než chlapi), a přitom tráví pracovní čas v příjemném prostředí (které sice budovala kvůli klientům, ale sama se něm pohybuje také). Jenže aby ji takový masážní salon uživil, je potřeba mít kolem dostatek boháčů. Kdyby nebyli, musela by zase dřít neplacené přesčasy ve špitále.
Bylo by slušné zmínit že ne každý boháč přišel ke svým penězům počestně. Takových není zase tak moc, to jen tak vypadá na základě médií a komunistického základu světonázoru. Nicméně platí, že nepočestný boháč má chuť utrácet stejnou jako počestný, a tudíž je stejným přínosem pro místní ekonomiku. Pokud například krade nebo vymáhá výpalné, tak v celkovém součtu může víc škodit než pomáhat, ale od toho máme přeci policii, aby na to dohlédla. Daně nejsou přeci nástrojem boje proti zločinu; když má zločinec finančně odčiňovat svoje hříchy proti společnosti, tak se tomu říká POKUTA.
Komentáře